Kování koně
Nechá se váš kůň snadno okovat?
Každý kůň nebo poník se může naučit nechat si v klidu od podkováře ostrouhat nebo okovat kopyta. Mnozí koně a jejich majitelé mají často z návštěvy podkováře strach, protože pro ně vždy představuje dobrodružství s nejistým koncem. Přesto je pravidelné strouhání, popřípadě okování kopyta nevyhnutelné pro zdravý vývoj pohybového ústrojí koně.
S vyřezáváním a strouháním kopyt začínáme už u hříbat. Jen s velkou dávkou štěstí se vám podaří najít vyrovnaného a nebojácného podkováře, který má cit pro mladé koně. Můžete mu pomoci tím, že hříbata naučíte chodit na ohlávce, zbavíte je strachu z doteku lidské ruky a zvyknete je na zdvihání nohou. I dospělého koně jde převychovat k poslušnosti a důvěře při kování.
Dbejte na to, aby se váš kůň naučil stát v rovnováze na všech čtyřech nohách. Koně mají s rovnováhou často problémy, a proto mohou mít strach, že spadnou, když balancují na třech nohách. Postavte je proto, ke stěně, aby se mohli v případě potřeby opřít. Nechte sikoně podržet od někoho, kdo má pevnou ale jemnou ruku. Koně většinou nemají rádi, když se na ně někdo "věší". Jsou lechtiví nebo mohou dostat svalovou křeč. Mnozí koně se při kování zklidní, když jim podáte trochu ovsa.
Dbejte na správné podkování: Nekulhá váš kůň bezprostředně po okování? Kopyto bývá často příliš krátké nebo podkova příliš malá. Dovedete si představit, že byste celý den nosili někoho na zádech a tlačily vás přitom boty?
Pravidelně vybírejte koni špínu z kopyt. Procvičujte přitom také natahování nohy dopředu - jako na stoličku, nebo poklepání na kopyto - jako při přitloukání podkovy.